• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Častým problémem bývá ztráta orientace, hlavně když se setmí nebo když se spustí mlha. V takové chvíli zastavte, oblečte se a zkuste si v klidu určit polohu podle mapy a kompasu. Pokud si nejste jistí, nevzdalujte se od posledního známého bodu. Zůstaňte na místě a dejte o sobě vědět píšťalkou nebo voláním. V nouzi zavolejte pomoc – záchranné složky mají číslo 112. Než vyrazíte, sdělte někomu z domova nebo z ubytování, jakou trasu máte v plánu a kdy se plánujete vrátit. Tento jednoduchý krok může rozhodnout o tom, jak rychle vám přijde pomoc.

Nakonec si zapamatujte jedno pravidlo: v Jeseníkách platí, že lepší je vrátit se s půlkou naplánované trasy než nedojít vůbec. Pokud se rozhodnete otočit, není to ostuda, ale zkušenost. Počítejte s tím, že se vám budou plést nohy, když přejdete do prudkého klesání – používejte trekové hole a šetřete kolena. Až budete dole v údolí, zkontrolujte si telefon a pošlete zprávu o tom, kde jste byli. Tím se vyhnete zbytečnému pátrání.

Důležitá je také konstrukce zámku, který drží délku. Levné modely mívají plastové páčky, které se povolují a při chůzi se hůl zkracuje. Kvalitní hole mají hliníkové zámky s pojistkou nebo systém twist-lock. Při nákupu vždy zkontrolujte, zda zámek pevně drží, a to i při zatížení. Pokud se hůl sklápí nebo prokluzuje, je to důvod k reklamaci.

Pro víkendový výlet zvolte raději kratší trasu s možností úniku. Jeseníky nabízejí i mírnější varianty, jako je okruh z Ramzové na Šerák a zpět přes Obří skály. Tady je nouzové východisko v podobě lanovky, i když se na ni v hlavní sezoně stojí fronty. Nezapomeňte na dostatek tekutin – pramenů je na hřebeni málo a voda z potoka může obsahovat bakterie. Dezinfekční tablety zaberou, ale chutnají divně. Raději si vezměte litr a půl na osobu.

Nejlepší víkendové túry vedou z osad jako Kouty nad Desnou, Bělá pod Pradědem nebo Ovčárna. Vyberte si okruh, který začíná a končí na stejném místě, abyste se vyhnuli složitému vracení autobusem. Například trasa z Koutů na Červenohorské sedlo a zpět přes Vřesovou studánku dá zabrat, ale odměnou jsou výhledy na Praděd. Nezapomeňte, že i v létě může na hřebeni foukat silný vítr – přibalte úložné prostory v malém bytěětrovku, i když dole svítí slunce.

Klíčový trik spočívá v tom, že hledáte trasy, které vedou po vrstevnicích, ne do kopce. Na vrstevnicové mapě si všimněte, že cesty sledující vrstevnici jsou často polní nebo lesní, zatímco ty kolmé bývají vyasfaltované kvůli sjezdovkám nebo lesní technice. Když plánujete okruh, záměrně se vyhněte spojnicím mezi obcemi – ty jsou téměř vždy zpevněné. Místo toho využijte pěšiny, které vedou podél potoků, skal nebo starých hranic pozemků. Tyto cesty vznikaly před érou asfaltu a dodnes se po nich dá projít.

Poslední častý omyl: sestupovat v teniskách s měkkou podrážkou. Ty sice dobře drží na suché skále, ale při dlouhém klesání nedostatečně tlumí nárazy. Vhodnější jsou boty s tužší mezipodrážkou a vyšším střihem, které stabilizují kotník. Pokud jdete v lehkých botách, zkuste alespoň vložit vložky z paměťové pěny – sníží to otřesy a prodlouží výdrž.

Častou chybou je spoléhat na to, že „to někdo uklidí". Na českých hřebenech a v chráněných oblastech úklid často zajišťují dobrovolníci, a pokud odpadky zůstanou v přírodě, mohou tam být měsíce. Další chybou je kupovat si balenou vodu na každé zastávce – místo toho stačí naplnit láhev z pramene, pokud je to bezpečné. A pozor i na drobnosti, jako jsou obaly od náplastí nebo konce zipů – i ty se počítají. Když si je odnesete, příroda vám poděkuje.

Typická chyba při výběru materiálu je orientace jen podle hmotnosti. Lehké karbonové hole s ultratenkými segmenty jsou sice pohodlné, ale pokud je používají lidé s nadváhou nebo při náročném terénu, rychle se unaví a prasknou. Naopak těžký hliník vás bude stát víc sil, než ušetříte. Než si vyberete, zkuste si hole půjčit na den a projít s nimi kamenitou cestu. Všímejte si, jak se chovají při zatížení a jestli se vám třesou ruce.

Co si pohlídat, když už odpad vznikne I při nejlepší snaze se nějaký odpad objeví – třeba obal od bonbonu nebo použité kapesníčky. Důležité je mít v batohu malou nepromokavou tašku nebo sáček, do kterého odpadky uklidíte. Nikdy neházejte ani organické zbytky jen tak do křoví. Jablko nebo chleba sice vypadají neškodně, ale zvířata si na ně zvyknou a pak hledají potravu u cest, což jim škodí. Odpadky si proto vždy odneste až domů, kde je roztřídíte. Na českých trasách sice bývají odpadkové koše, ale ne vždy jsou poblíž a jejich obsah se často stává pastí pro zvěř.

If you enjoyed this write-up and you would like to obtain even more info concerning proměNa bytu kindly see our web page.