• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Jednou z nejvděčnějších technik je tiskání z brambor nebo jablek. Polovinu brambory nakrojte do jednoduchého tvaru – srdce, hvězdy, kolečka – a dítě pak namáčí tvar do husté barvy a otiskuje na papír. Dejte pozor na to, aby barva nebyla příliš řídká, jinak se rozmazává a dítě rychle ztratí trpělivost. Ideální je prstová barva nebo hustší tempera smíchaná s trochou lepidla, která lépe drží tvar. Před samotným tiskem nechte dítě vyzkoušet otisk na starý papír, aby vidělo, jak silný tlak použít. Společnou chybou je krájet bramboru příliš tlustou – pak se špatně drží a otisk je nerovný.

Praktické triky, které zaberou i u vybíravých dětí Zkuste změnit teplotu jídla. Mnoho dětí odmítá teplé pokrmy, ale studený jogurt, tvaroh nebo natvrdo vařené vejce jim chutnají. Někdy pomůže i změna barvy talíře nebo nádobí – děti jedí i očima. Zkuste jídlo krájet do zábavných tvarů pomocí vykrajovátek, ale nepřehánějte to s dekoracemi, které dítě vnímá jako hračku. Důležité je také dodržovat pitný režim – děti, které pijí hodně sladkých nápojů nebo džusů, nemají chuť k jídlu. Povolte maximálně sklenici ředěného džusu po jídle, ne před ním.

Logoped se věnuje nejen artikulaci, ale také sluchovému vnímání, dechovým cvičením, rozvoji slovní zásoby a plynulosti řeči. Při první návštěvě se vás bude ptát na průběh těhotenství, porodu, na to, jak dítě začalo kojit, kdy sedělo, lezlo, chodilo. Připravte si proto všechny tyto informace. Pokud máte zprávy od pediatra nebo z vyšetření sluchu, vezměte je sebou. Logoped může také doporučit návštěvu foniatra, aby se vyloučila porucha sluchu, která se někdy projevuje až jako opožděná řeč.

Další technikou, kterou předškoláci milují, je koláž z natrhaných papírů. Místo nůžek děti trhají staré časopisy, letáky nebo barevné papíry na malé kousky a lepí je na předkreslený obrázek – třeba na obrys stromu nebo ryby. Tato činnost posiluje svaly ruky a učí děti odhadovat velikost. Pozor ale na množství lepidla: děti mají tendenci nanášet ho tolik, že papír zmokne a začne se kroutit. Ukažte jim, Https://Tigress.Site/Index.Php?Title=Co_DěLat,_Když_DíTě_řVe_V_Obchodě_A_Vy_NevíTe,_Kudy_Kam? že stačí malá kapka, a pokud to nezvládají, namíchejte lepidlo s trochou vody a dávejte je štětcem na papír, ne na obrázek. Vytvořte s nimi jeden společný velký obraz, který pak pověsíte na zeď – děti se učí spolupracovat a sdílet prostor.

Pokud nechutenství trvá déle než dva týdny a dítě hubne, má bolesti břicha, zvrací nebo má průjem, navštivte pediatra. Často jde o reflux, alergii na bílkovinu kravského mléka nebo o problémy s polykáním. Nechte si také změřit krevní obraz, protože chudokrevnost se může projevovat právě nechutenstvím. Důvěřujte své intuici – pokud máte pocit, že je něco v nepořádku, nenechte se odbýt. Zároveň ale nezapomeňte, že děti mají přirozené období snížené chuti, které samo odezní.

Co dělat, když se dítě bojí ušpinit nebo naopak míchá vše dohromady Některé děti odmítají sahat na barvy, protože jim vadí pocit na prstech. Pokud to pozorujete, nabídněte jim místo prstů štětec, vatovou tyčinku nebo houbičku na nádobí. Můžete také zkusit techniku, kdy barvu nanášíte vy a dítě jen přikládá papír – tomu se říká otiskování a je to skvělý kompromis. Naopak děti, které rády míchají všechny barvy dohromady, potřebují jasnou hranici: připravte jen dvě nebo tři barvy na jeden stůl a vysvětlete, že každá má svůj štětec. Když začne vznikat hnědá kaše, nezlobte se – je to přirozená fáze objevování. Stačí říct: „Teď zkusíme namíchat novou barvu z červené a bílé," a ukázat, že míchání může být cílené.

Předškoláci milují tvoření, ale jejich pozornost je krátká a jemná motorika se teprve vyvíjí. Nemá smysl jim dávat složité návody – potřebují činnosti, které zvládnou samy, a vy jim jen připravíte materiál a ukážete základní postup. Důležité je nenechat se odradit nepořádkem: stará košile, noviny na stole a mise s vodou na utírání rukou vyřeší většinu problémů. Pracujte s tím, co máte doma – role od toaletního papíru, kartonové krabice, staré časopisy a zbytky vlny poslouží lépe než drahé výtvarné sady.

Po návštěvě nezapomeňte na zhodnocení. Řekněte dítěti, že to zvládlo – bez přehánění, ale upřímně. „Vidíš, šlo to," je lepší než „byl jsi nejlepší na světě". Pokud byla návštěva nepříjemná, nepopírejte to. Řekněte, že to bylo těžké, ale že máte radost, že to máte za sebou. Dítě se tak učí, že i nepříjemné věci se dají zvládnout. A to je dovednost, kterou využije u každého dalšího vyšetření, u zubaře i u očkování.

Nejdůležitější je informovanost – ale ne vaše, nýbrž dítěte. Dítě, které neví, co ho čeká, se bojí mnohem víc, než když má představu. Můžete to vyřešit hrou. Před návštěvou si doma s plyšákem nebo panenkou zahrajte, jak se vyšetřuje ouško, jak se poslouchá srdíčko nebo jak se otevírají ústa. Vysvětlete, že paní doktorka se jen dívá, a že pokud něco bolí, řekne to předem. Dítě pak v ordinaci tu situaci „zná" a není tak vylekané.

If you beloved this article and you would like to receive additional information pertaining to Https://wiki.Mngl.Net/ kindly visit our web site.