• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o třiceti metrech čtverečních, byla jsem přesvědčená, že jediné, co mohu na stěny dát, je police na knihy. Místo abych řešila, kam pověsit obraz, jsem řešila, kam schovat rozkládací gauč, který během dne zabíral půlku obýváku. Teprve když jsem pořídila solidní sofa bed s úložným prostorem pod sedákem, uvědomila jsem si, že stěny nejsou jen místo pro regály, ale že správně zvolená wall art dokáže opticky oddělit zóny, které fyzicky neexistují. Jedna velkoformátová grafika nad čelem rozkládací postele vytvoří iluzi ložnice tam, kde je ve skutečnosti jen kout u okna.

Největší problém malých bytů není nedostatek metrů, ale absence vizuálního klidu. Když se večer vytáhne plnohodnotné lůžko z pohovky, místnost se promění v ložnici a ráno zase zpátky v obývák. Právě v tu chvíli ale na stěnách zůstává prázdno, které působí chladně a nedokončeně. Zkusila jsem to s několika malými rámečky, ale vypadalo to jako nástěnka na koleji. Pak jsem narazila na textilní panel od podlahy ke stropu s abstraktním motivem. Funguje jako měkký headboard a zároveň jako výrazný prvek, který sjednotí celý prostor. Když navíc vyberete panel v zemitých tónech, skvěle se pojí s čalouněním u sedačky. Moje kamarádka má podobně řešený obývák s tmavou velvet upholstery na rozkládacím gauči a bílá wall art v rámu z masivu jí pomáhá zklidnit kontrast mezi lesklou látkou a matnou podlahou.

Pro lidi, kteří často hostí přátele z jiného města, je klíčové mít nábytek, který nezabírá místo zbytečně. Klasická sedačka s výsuvnou částí je fajn, ale pokud ji potřebujete každý večer měnit na postel, začne vás to po týdnu štvát. Řešením je pull-out sofa, kde se ložní plocha vysouvá dopředu a polštáře zůstávají na místě. Jenže i u tohoto typu je problém s ukládáním peřin a polštářů. Tady přichází na řadu nečekaný trik s nástěnným uměním. Pořídila jsem si velkou dřevěnou mříž z masivu, na kterou pomocí kožených řemínků připevňuji deky a přehozy. Vypadá to jako dekorativní prvek, ale zároveň to slouží jako úložiště pro lůžkoviny, které by jinak ležely na židli. Tento typ wall art má navíc tu výhodu, že textilie snadno vyměníte a změníte tak ráz celého pokoje.

Při výběru konkrétního kusu se vyplatí myslet na proporce. Malý obraz nad rozkládací pohovkou o délce dva metry vypadá jako známka zapomenutá na obálce. Lepší je jeden velký kus o šířce alespoň dvou třetin sedačky, nebo sestava tří menších panelů ve stejné výšce. Osobně dávám přednost triptychům, protože opticky prodlužují stěnu a působí uceleně. Pokud máte click-clack mechanismus u sedačky, který umožňuje sklopení opěráku do roviny, dejte pozor, aby obraz nebyl umístěný příliš nízko. Při sklopení byste do něj hlavou narazili nebo by se o něj opíral polštář. Ideální je spodní hrana obrazu aspoň třicet centimetrů nad nejvyšším bodem opěráku v poloze na spaní.

Někdo se bojí, že nástěnné dekorace přidělají práci při úklidu, ale opak je pravdou. Pokud vyberete plátno na blindrám nebo laminovanou desku, prach stíráte jedním tahem. Horší je to s hlubokými rámy a sklem, které láká otisky prstů. Z vlastní zkušenosti doporučuji matné povrchy, které odrážejí méně světla a nevytvářejí rušivé odlesky v místnosti, kde se přes den spí. Když jsme renovovali byt u rodičů, dali jsme nad postel s úložnými šuplíky velkou tapetu s motivem listů a rámy jsme vynechali úplně. Tapeta funguje stejně dobře jako obraz a nestojí skoro nic. Navíc si ji můžete přizpůsobit přesně na míru místa nad nábytkem.

Pro ty, kteří ř extrémní dispozice, existuje ještě jedna finta. Místo abyste věšeli obrazy na zeď, použijte volně stojící panely, které umístíte za pohovku. Jsou lehké, přenosné a při stěhování je sbalíte do auta. Já jsem si jeden takový panel vyrobila z překližky, potáhla ho hrubým plátnem a na povrch našila kapsy z kůže. Do kapes dávám časopisy, dálkové ovladače a večer i brýle. Je to praktická wall art, která řeší každodenní nepořádek na konferenčním stolku. A když přijde návštěva, stačí panel otočit zadní stranou, která je čistě bílá, a místnost vypadá jako galerie.

Nakonec je důležité si uvědomit, že výběr dekorace na zeď není otázkou vkusu, ale funkčnosti. Pokud máte v obýváku složitý foam mattress na výsuvné posteli, který se musí každé ráno schovávat, potřebujete, aby stěna nesoutěžila s těmi skládacími pohyby. Naopak by měla dodat prostoru stabilitu. Osvědčily se mi neutrální geometrické vzory nebo monochromatické fotografie, které neruší při odpočinku, ale zároveň nejsou nudné. Když se podívám na svůj současný byt, kde mám pod oknem závěsný policový systém a nad ním jen jeden velký obraz s jemným mramorovým dekorem, cítím se v něm klidně. A to i přesto, že obývák stále slouží jako ložnice pro překvapené hosty.